Večer bez bílkovin

Je to teda už nějakou dobu ale v rámci zachování čtenářů, si musíme rozvzpomenout na jeden zajímavej večer z období, kdy sme ještě chodily ven a nebyly furt zalezlý u Šídy doma s jídlem a odporem ke světu.

Takový ty nudný pasáže, kdy připravujem vegan jídlo pro vegan lidi na vegan večeři, která probíhá každou první neděli v měsíci v nevegan klubu Tunel, přeskočíme, i když by bylo skvělý zmínit, jak se nám to celý rozpadlo, protože neumíme vařit s bílkovinama, natož bez. Tímhle časovym posunem sme se dostaly do bodu, kdy vejdem do Tunelu o půl hodinu pozdějc jako dvě neznámý holky s růžovejma vlasama nebo trvalou a vegani koukaj a pozorujou… To bylo trochu nepříjemný, ale jakmile si všimli, že sme donesly jídlo, odhodili sekerky a argumenty o bílkovinách (vegani sou hrozně nesnášenlivý), (hele je poznat, že používáme sarkasmus?).

Jeden z nich se k nám dokonce pomalu a plíživě přiblížil a začal si s náma povídat (ale pro jistotu před sebou držel štít… jsou hodně uzavřená a nedůvěřivá komunita), nicméně Šída jeho snahu o přátelský gesto odpudila ve chvíli, kdy reagovala na jeho poznámku, že je alergickej na soju, tím, že podotkla, že musí mít hlad, když nemůže už vůbec nic jíst, ale může aspoň teda to tofu… vážně? vážně? Náš první potencionální vegan kámoš a Šída mu nabídla smrt v podobě tofu, který je ze soji? Po tomhle incidentu sme si radši došly pro víno a oddávaly se myšlence „když je něco zadarmo tak jez, dokud nezačneš zvracet“.

Jako další opozdilci na večeři dorazily tři slečny, který si přisedly k nám, protože ostatní vegani v kroužku vymýšleli plán jak ovládnout svět bez bílkovin (a dost už!). O přísedících slečnách víme hodně, protože nám vyprávěly i to, co nás vůbec nezajímalo… ale co hlavně víme, že se hodně smějou… hodně… že se smějou věcem, který sou vtipný a pak taky těm, co vtipný nejsou… těm, co sou normální oznamovací věta… nebo tázací věta… smějou se každý větě, která má konec. Bez začátku.

Od našeho stolu bílkovinových smíšků nás dostali dva bílkovinoví zarputilci, kterým sme spontánně odsouhlasily, že s nima samozřejmě půjdem na punkovej koncert jejich kámošů, protože všechny nabídky sou osud a měly by se využít. Přemisťování z Tunelu do Bubnu (kde byl koncert) bylo dlouhý a trapný, protože Šída byla v tu dobu jen vegetarián a její příjem bílkovin narušil atmosféru party… což není vlastně pravda, protože je to lež… a ve skutečnosti to narušil i fakt, že se někdo chce bavit o věcech vážně… a někdo ne… my sme byly ne, oni byli ano a to se vylučuje a odpuzuje.

Ten koncert byl punkovej a byl tam hodně nahatej zpěvák, co se nám líbil tak moc, že sme spolu založily kapelu. Škoda, že už neexistuje. Ta kapela, ne ten zpěvák.

Tímto se omlouváme všem veganům, takže vlastně i nám, že sme vytvořily iluzi, že jsme asociální, divný bytosti s tendencí nadbytečně se zaměřovat na bílkoviny… je to asi tim, že těch bílkovin fakt nemáme dost… už držte hubu,tak jo.

Ten večer sme nic neukradly. To jídlo bylo zadarmo.